Když majitel společnosti leguano Helmuth Ohlhoff označil na únorovém školení ve výrobním závodě v Buchholzi model advice za „atomovou bombu“, znělo mi to trochu přehnaně. Rozhodl jsem se proto, že ho důkladně otestuji.
Po téměř pěti měsících testování už chápu, proč to řekl.
Jen bych to formuloval trochu jinak.
Od února jsem leguano advice nosil prakticky všude. V zimě, ve městě, při běžném chození, na delších trasách, při řízení auta a nakonec i v moři. Nešlo o klasický test typu „dva týdny a první dojmy“. Chtěl jsem zjistit, jak se boty chovají ve chvíli, kdy se z novinky stanou prostě vaše každodenní boty.
A právě tam mě advice překvapily nejvíc.
leguano advice: Když barefoot udělá další krok
Barefoot obuv bývá spojována především se svobodou pohybu, přirozenou chůzí a maximální flexibilitou. Německý výrobce leguano se ale rozhodl posunout tuto filozofii ještě dál.
Výsledkem je model leguano advice – první barefoot obuv značky vybavená novou hybridní podrážkou, která spojuje osvědčenou flexibilní podrážku leguano s jemně stimulační vnitřní stélkou.
Co znamená hybridní podrážka?
Na první pohled vypadají advice jako elegantní tenisky. Největší změna se ale skrývá uvnitř.
Základ tvoří klasická trojrozměrně flexibilní podrážka leguano, která umožňuje přirozený pohyb chodidla všemi směry. Novinkou je měkká vnitřní vrstva s drobnými polokulovitými výstupky, které při každém kroku vytvářejí jemnou mechanickou stimulaci plosky nohy. Technologie vznikla ve spolupráci s lékaři a je přihlášena k patentové ochraně.
První dojem: nejsou to typické leguano
Pokud člověk zná klasická leguano, advice působí trochu jinak.
Na první obutí nepůsobí extrémně minimalisticky ani extravagantně. Spíš jako promyšlenější a dospělejší interpretace barefootu. Nepřitahují pozornost způsobem „podívej se na moje boty“. Prostě fungují.
Člověk ocení absenci švů a hlavně novou hybridní podrážku.
Stimulace chodidla: tady jsem začal chápat, proč tomu někdo říká leguano 2.0
Stimulace chodidla zní trochu abstraktně, dokud ji člověk nezačne vnímat sám.
U modelu advice jsem rozdíl opravdu cítil.
Nebyla to dramatická změna typu „všechno je jinak“. Spíš dlouhodobý pocit, že se mi v botách chodí příjemněji a že se do nich vlastně těším. Během pracovních cest jsem si několikrát uvědomil, že mě nohy méně rozptylují a že se v nich cítím dobře.
Nevím, jestli je to samotnou stimulací chodidel nebo kombinací více faktorů. Vím jen, že jsem se do advice rád znovu obouval.
Teprve tehdy mi začalo dávat smysl označení „leguano 2.0“.
Ne jako více barefoot.
Ne jako větší extrém.
Ale jako snaha zachovat přirozený kontakt se zemí a zároveň přidat trochu více komfortu při každodenním nošení.
Za mě se to povedlo.
Proto bych advice doporučil nejen lidem, kteří už barefoot znají, ale možná právě i těm, kteří s ním začínají. Zároveň bych byl opatrný s představou, že existuje jedna ideální bota pro každého. Zvlášť u lidí se specifickými potřebami chodidel je vždy lepší vybírat individuálně.
Zima? Lepší, než jsem čekal
Překvapilo mě, jak dobře fungovaly v chladnějším období.
Nejsou to zimní boty a ani bych z nich zimní model nedělal. Ale na běžnou českou zimu, pohyb po městě a přechodná období mi přišly překvapivě použitelné.
Naboso? Ano. Ale ne vždy a ne za všech podmínek
Na školení leguano v Německu zazněla myšlenka, že ideální je nosit boty naboso – aby byla stimulace chodidla co největší.
A já tomu vlastně rozumím.
Kontakt s botou je přímější, člověk víc vnímá pohyb chodidla i povrch pod sebou. Právě u modelu advice jsem si několikrát říkal, že bez ponožek opravdu působí velmi přirozeně.
Jenže má to jeden háček.
Proto jsem model zkoušel i v zimních měsících.
A upřímně – ven bez ponožek jsem si netroufl. Nešlo ani tak o samotnou botu jako o moje pohodlí. Přesto jsem neměl pocit, že bych o něco zásadního přicházel. Stimulace chodidla byla za mě pořád velmi dobrá a rozhodně jsem neměl pocit „tlusté vrstvy mezi mnou a zemí“.
Pak jsem ale narazil na situaci, kdy jsem názor trochu přehodnotil.
Vysoká vlhkost a vyšší teploty. Právě tehdy jsem zjistil, že bez ponožek už mi model advice nesedí tak dobře.
Když se noha víc potí, začal jsem cítit lehké klouzání uvnitř boty. Nic dramatického, ale natolik, že jsem si toho začal všímat.
A tady překvapivě přichází moment, kdy bych já osobně doporučil přesný opak původní rady ze školení – tedy tenkou ponožku.
Ne kvůli teplu.
Ale kvůli stabilitě a pocitu jistějšího kontaktu uvnitř boty.
Takže moje zkušenost po několika měsících je asi taková:
v chladnějším počasí – ponožky a bez problémů,
v běžném počasí – oboje funguje,
ve vedru a vyšší vlhkosti – za mě raději tenká ponožka.
Ne proto, že by barefoot fungoval hůř.
Ale protože i přirozený pohyb někdy funguje lépe, když člověk neřeší klouzající chodidlo.
Řízení auta: tady barefoot dává smysl okamžitě
Jedna věc, kterou jsem od barefoot bot nečekal a dnes už bych se jí nerad vzdával, je řízení auta.
Pamatuji si první delší cestu do Itálie v leguano. Ne že by auto jelo rychleji – ale subjektivně jako by ta cesta byla kratší o sto kilometrů.
Zní to zvláštně, ale kdo je zvyklý řídit v klasických botách, možná ten pocit zná: silnější podrážka vytváří mezi vámi a autem určitou vrstvu. Pedály mačkáte přes materiál.
V leguano mám pocit, že auto cítím přímo.
Vnímám tlak, odpor, jemné změny. Jako by člověk s pedály trochu splynul.
A právě u modelu advice mě překvapila jedna věc.
Noha, která zrovna nepracuje – tedy typicky levá při delší jízdě – se opírá neuvěřitelně příjemně. Tady mi hybridní podrážka seděla možná ještě víc než klasická leguano. Není tvrdá, tlak se rozloží a noha působí uvolněněji.
U pracovní nohy už mám ale trochu jiný pocit.
Právě kvůli hybridní podrážce jsem necítil úplně to stoprocentní splynutí s pedály, které znám z některých klasických modelů leguano. Kontakt je pořád velmi dobrý, ale o kousek filtrovanější.
Takže pokud bych hodnotil čistě pocit z řízení:
klasické leguano → ještě o něco přímější spojení s autem,
leguano advice → o něco komfortnější a klidnější pocit.
A i když bych v tomhle dal bod klasickým modelům leguano, pořád je to podle mě nesrovnatelně lepší zážitek než řízení ve většině běžných bot.
Možná je to detail.
Ale po několika hodinách za volantem jsou právě detaily často to, co člověk začne vnímat nejvíc.
Moře: experiment, který dopadl lépe, než měl
Nevím, kolik lidí si koupí advice s plánem vzít je do moře.
Já to udělal.
Nejen jako laboratorní test, ale prostě proto, že jsem je měl na sobě.
A tady mě bavilo, jak přirozeně fungovaly. Neřešil jsem přechod voda–sucho–písek–město. Samozřejmě nejsou to boty do vody, ale zvládly to bez pocitu, že jim dělám něco nepřirozeného.
To je vlastně motiv celého testu.
Čím déle jsem je nosil, tím více jsem o nich přemýšlel.
Bílá, která vypadá skvěle. A přesně proto je občas nepraktická
Testoval jsem světlou variantu – a tady musím říct jednu věc hned na začátek: vizuálně je nádherná.
Na jaře a v létě funguje skvěle. Hodí se ke světlým outfitům, nepůsobí těžce a mají takový čistý, lehký vzhled, který u barefoot bot není samozřejmost.
Jenže přesně to má i druhou stranu.
Bílá prostě odpouští méně než tmavé barvy.
Stačí jeden nepozorný krok, mokrá hlína, prach nebo trochu nešťastná cesta a člověk začne přemýšlet, jestli už není čas na další praní.
Naštěstí tady leguano dlouhodobě funguje podobně jako u jiných modelů – boty jsou pratelné. Po vyprání v pracím vaku, bez odstředění a se sypkým pracím práškem vypadaly opakovaně skoro jako nové.
Jenže ani praní není všemocné.
Po jednom mořském dobrodružství jsem je zkusil vyprat jen ručně a tady už jsem narazil na limit. To, co pračka zvládla bez větších problémů, ruční čištění nedokázalo dostat zpátky úplně do původního stavu.
Není to výtka vůči botám – spíš upozornění pro lidi, kteří si kupují bílou variantu s představou, že bude pořád vypadat jako na produktových fotkách.
Nebude.
Ale pokud člověk přijme, že světlé boty občas potřebují péči, odmění se vzhledem, který za mě stojí za to.
Skvělé i pro starší generaci
Jiný model s touto podrážkou - scio hybrid nosil od konce dubna také můj táta, který začátkem května oslavil osmdesáté narozeniny.
Jeho první reakce mě pobavila:
„Je to, jako kdyby v botě zůstal písek z pláže.“
Po několika dnech si ale na nový pocit zvykl a začal mu být příjemný.
A možná nejvýmluvnější je, že při našich posledních třech setkáních jsem ho v jiných botách vůbec neviděl.
Tak proč ne „atomová bomba“?
Protože atomová bomba má změnit všechno.
Advice podle mě svět barefootu nezmění.
Jsou ale modelem, který jej posouvá dál. Mohou oslovit nejen zkušené barefoot nadšence, ale také lidi, kteří hledají větší komfort nebo intenzivnější vnímání chodidel při zachování přirozeného pohybu.
Jsou jedny z nejvyváženějších leguano, které jsem měl možnost nosit.
Nejsou extrémní.
Nejsou demonstrativně barefoot.
Jsou to boty, které po pěti měsících nechcete přestat nosit.
A to je možná větší kompliment než jakýkoli marketingový slogan.
Verdikt po několika měsících
Kdybych měl model advice popsat jednou větou, zněla by asi takto:
Ne atomová bomba. Spíš tichý favorit, kterého si člověk oblíbí mnohem víc, než na začátku čekal.
A to je podle mě někdy cennější než revoluce.
A kdybych měl odpovědět na jednoduchou otázku, kterou si pokládám u každé opravdu dobré věci – koupil bych si je znovu za své peníze?
Ano. Bez váhání.
A myslím, že lepší závěr dlouhodobého testu ani napsat neumím.